Co jsou spalničky a proč jsou nebezpečné?

Spalničky jsou jednou z nejkontagioznějších virových nemocí, které mohou ohrozit život dítěte. I když se v posledních desetiletích zdálo, že jsou v Česku téměř vymýceny, v roce 2024 se v Praze, Brně i Plzni objevily výskuty - všechny u dětí, které nebyly očkovány. Spalničky nejsou jen „hluboká vyrážka“. Jsou to vážné infekce, které mohou vést k zápalu mozku, slepotě, nebo dokonce k úmrtí.

Co vlastně spalničky jsou?

Spalničky, známé také jako morbilli, způsobuje virus z rodu Morbillivirus. Patří do stejné skupiny jako virus způsobující parotiditu (zánět slinných žláz) a rubeolu (červenky). Virus se šíří kapénkovou cestou - když někdo kašle, čichá nebo mluví. Stačí pár sekund ve stejném prostoru jako nakažená osoba, a můžeš se nakazit.

Největší nebezpečí spalniček není sama vyrážka. Je to jejich schopnost oslabit imunitní systém na měsíce. Dítě, které prošlo spalničkami, je mnohem více náchylné k dalším infekcím - jako je zápal plic nebo průjem. V některých zemích je to hlavní příčina úmrtí u dětí pod pěti lety.

Jaké jsou příznaky spalniček?

První příznaky se objeví 10 až 14 dní po nákaze. Nejčastěji začínají jako běžná nachlazení:

• vysoká teplota - často přes 39 °C
• kašel, rýma, zarudlé oči (konjunktivitida)
• malé bílé skvrnky uvnitř úst - Koplikovy skvrny, které se objeví 1-2 dny před vyrážkou

Poté se objeví typická vyrážka. Začíná za ušima a na čele, pak se šíří po obličeji, krku, trupu a nakonec i na nohy. Vyrážka je červená, plochá nebo mírně vystupující, a může se spojovat do větších ploch. Teplota zůstává vysoká i během vyrážky - někdy až 40,5 °C.

U dětí se spalničky často projevují silněji než u dospělých. Dítě může být zcela vyčerpáno, odmítá jíst, má bolesti hlavy a citlivost na světlo. Mnozí rodiče si na začátku myslí, že jde o alergii nebo přehřátí. To je nebezpečné - každý den zpoždění zvyšuje riziko komplikací.

Proč je očkování tak důležité?

Spalničky se dají účinně zabránit jedinou věcí - očkováním. V České republice se používá kombinovaná vakcína MMR, která chrání proti spalničkám, parotiditě a rubeole. Děti obdrží první dávku ve věku 15 měsíců a druhou ve věku 5 let. To je standard, který je doporučen Světovou zdravotnickou organizací i českými lékaři.

Proč je potřeba dvě dávky? Protože jedna dávka chrání jen 93 % dětí. Druhá dávka zvyšuje ochranu na 97 %. To znamená, že ve skupině 100 očkovaných dětí se jen 3 mohou nakazit - a i ty budou mít mírnější průběh.

Je důležité pochopit: očkování není jen o ochraně svého dítěte. Je to o ochraně celé komunity. Když je 95 % populace očkovaných, virus nemá šanci se šířit. To se nazývá „herd immunity“ - imunita populace. Když tato hranice klesne pod 90 %, jako se stalo v některých českých obcích v roce 2023, začínají výskuty.

Co se stane, když se dítě nechá očkovat?

Nejčastější reakce na vakcínu MMR jsou mírné: lehká teplota, malá vyrážka nebo bolest na místě vpichu. Tyto příznaky trvají 1-2 dny a nejsou infekční. Vážné reakce - jako třeba alergie - jsou vzácnější než vyhození koule z koule. Podle dat z Ústavu zdravotních informací a statistiky ČR se vážné komplikace vyskytly u méně než 1 z 1 milionu očkovaných.

Naopak - pokud se dítě nakazí přirozeně, riziko zápalu mozku je 1:1000, riziko zápalu plic 1:20, a riziko úmrtí 1:5000. Většina těchto případů se stává u dětí, které nebyly očkovány. V roce 2024 bylo v Česku 47 potvrzených případů spalniček. Všech 47 bylo u dětí bez očkování.

Kdy je třeba jít k lékaři?

Nechte dítě u lékaře, pokud:

• má teplotu vyšší než 39 °C po třech dnech
• je neklidné, zmatené nebo má závratě
• se nechce pít ani jíst více než 12 hodin
• mačká nebo má závratě při světle
• začne mít zácpu nebo dýchací potíže

Zápal mozku (encefalitida) je nejzávažnější komplikací. Projevuje se změnou chování - dítě se může stát neklidné, mluvit nesrozumitelně, nebo ztratit koordinaci. Pokud se to stane, je třeba okamžitě přijet do nemocnice. I když se dítě uzdraví, může zůstat s trvalými následky - poruchy paměti, epilepsie, nebo mentální postižení.

Co dělat, když je dítě nemocné?

Není žádné specifické léčení proti virusu spalniček. Lékaři se zaměřují na zmírnění příznaků:

• zajištění dostatečného příjmu tekutin - voda, čaj, elektrolyty
• klid a odpočinek - dítě by mělo být v klidném, tmavém prostředí
• léky na snížení teploty - paracetamol nebo ibuprofen (nikdy aspirin!)
• vyhnutí se škodlivým prostředím - kouř, prach, silné zápachy

Dítě musí být izolováno - nesmí chodit do školky, nemůže mít návštěvy. Virus je infekční až 4 dny před vyrážkou a 4 dny po ní. To znamená, že dítě může nakažit i tehdy, když ještě vypadá jako zdravé.

Je možné se nakazit i po očkování?

Ano, ale jen velmi vzácně. Jak jsem řekl - dvě dávky MMR chrání 97 % lidí. Když se někdo nakazí i přes očkování, nemoc je mnohem mírnější - nižší teplota, kratší průběh, méně komplikací. Tento případ se nazývá „breakthrough infection“ - přelomová nákaza. Neznamená to, že vakcína nefunguje. Naopak - ukazuje, že funguje tak, jak má: snižuje závažnost.

Je důležité také vědět: lidé, kteří měli spalničky v dětství, jsou na celý život imunní. Nemohou se znovu nakazit. Ale ti, kteří nebyli očkováni ani neměli nemoc, zůstávají náchylní - i v dospělosti.

Proč se spalničky vrací?

V roce 2023 bylo v Česku očkováno 92 % dětí ve věku 2 let. To je pod hranicí 95 %, kterou doporučuje WHO. V některých obcích je očkovací pokrytí jen 75-80 %. Tam se virus šíří rychleji. Důvodem je nevědomost, strach z vakcín, nebo špatné informace na sociálních sítích.

Ve Švédsku, Německu a Rakousku se v posledních letech objevily masivní výskuty právě kvůli nízkému očkovacímu pokrytí. V Německu v roce 2024 bylo 1 200 případů - většina u dospělých, kteří nebyli očkováni jako děti. To je varování: když se očkování zpomalí, nemoc se vrátí - a nikdy neví, kdo bude další oběť.

Spalničky nejsou „dětská nemoc“, která se „přejde“. Jsou to vážná infekce, která si vyžádala tisíce životů před očkováním. V 60. letech 20. století zemřelo v USA každoročně 500 dětí na spalničky. Po zavedení vakcíny se to snížilo na nulu - až do doby, kdy se lidé začali očkování vyhýbat.

Největší hrozba dnes není virus. Je to lživá přesvědčení, že „to je už minulost“. Ale virus nečeká. A děti, které nejsou očkovány, jsou jeho nejlehčí cílem.