Jaké antibiotika na streptokoka při infekčním erytému? Léčba a příznaky

Infekční erytém, který se lidově nazývá pátá dětská nemoc, je virové onemocnění způsobené parvovirem B19, které postihuje především děti ve školním věku. Je to velmi specifická situace pro rodiče: vidíte typické zarudnutí tváře připomínající polibek nebo „šlapání“ a okamžitě vás napadne otázka, zda dítě nepotřebuje antibiotika. Zde přichází zásadní překvapení. Pokud jde o samotný infekční erytém, odpověď zní jednoznačně ne. Antibiotika totiž zabíjejí bakterie, ale toto onemocnění způsobuje virus.

Přesto je v zadání zmíněn streptokok, což je bakterie rodu Streptococcus, která může způsobovat hnisavé angíny, šarlatovou horečku a další infekce dýchacích cest. Proč se tyto dvě věci často prolínají? Protože obě nemoci mají podobné počáteční příznaky - horečku, malátnost a někdy i vyrážku. Často se stává, že se k virovému infekčnímu erytému přidruží bakteriální infekce, právě ta streptokoková. Právě v tomto momentu se hraje o správnou diagnózu a volbu léků.

Rozdíl mezi virovým původcem a bakteriální komplikací

Abychom pochopili, kdy nasadit antibiotika, musíme si ujasnit rozdíl mezi tím, co nemoc vyvolalo, a tím, co ji může zhoršit. Parvovirus B19 je viník té charakteristické červené tváře a síťovité vyrážky na těle. Tento virus sám o sobe není cílem antibakteriální léčby. Tělo si s ním většinou poradí samo během dvou až tří týdnů.

Streptokok, konkrétně beta-hemolytický streptokok skupiny A, je však zcela jiný hráč. Tato bakterie napadá sliznice krku a mandlí. Pokud má vaše dítě vysokou horečku, bolí ho polykat a na mandlích jsou bílé plaky, může jít o streptokokovou angínu. Někdy se tato bakteriální infekce objeví současně s virovou, nebo těsně po ní, protože oslabený organismus je náchylnější k dalším útokům.

Zde je klíčové pravidlo: antibiotika se podávají pouze proti bakterii, nikoliv proti viru. Pokud lékař potvrdí přítomnost streptokoka pomocí rychlého testu z krku nebo kultivace, nasadí léky. Pokud jde jen o čistý infekční erytém, žádné antibiotika nejsou na místě a jejich užívání by bylo zbytečné a dokonce škodlivé pro střevní mikroflóru dítěte.

Která antibiotika se používají proti streptokoku?

Pokud tedy dojde ke stanovení bakteriální infekce streptokoky, ať už jako součást komplikovaného průběhu páté dětské nemoci, nebo jako samostatný problém, lékaři se drží ověřených standardů. Volba léku závisí na alergii dítěte, jeho věku a závažnosti stavu.

Fenoxymethylpenicilin je klasické antibiotikum první linie pro léčbu streptokokových infekcí, které je účinné, levné a bezpečné pro děti. Lékáři jej předepisují nejčastěji. Důležité je dodržet celou délku kurzu, obvykle deset dní, i když se dítěti zdá, že mu je již lépe. Předčasné vysazení může vést k návratu bakterie a vzniku rezistence.

Pokud dítě trpí alergií na penicilin, což se dnes stává častěji, přechází se na cefalosporiny nebo makrolidy. Azithromycin má tu výhodu, že se podává kratší dobu, často jen tři dny, což zvyšuje compliance, tedy ochotu rodičů a dětí lék dopít. Je však dražší a může více zatěžovat žaludek.

Příznaky, které odlišují infekční erytém od streptokokové angíny

Jako rodič potřebujete vědět, na co se dívat, abyste mohli lékaři poskytnout přesné informace. Infekční erytém má svůj vlastní, poměrně snadno rozpoznatelný scénář.

1. Fáze prodromu: Dítě má několik dní nízkou horečku, rýmu, bolesti hlavy a bolesti břicha. V této fázi se ještě žádná vyrážka neobjeví a diagnóza je obtížná.
2. Fáze tváří: Po ústupu horečky se objeví intenzivně červené, často pálivé licheny na lícních kostech. Tvář vypadá, jako by dítě dostalo dva silné fackovníky. Oči a okolí úst bývají šetrně ponechány.
3. Fáze těla: Do několika dnů se rozvine síťovitá nebo kruhová vyrážka na kmeni, pažích a nohou. Tato vyrážka může mizet a znovu se objevovat po týdny, zejména při vystavení slunci, teplé vodě ve vaně nebo stresu.

Naopak Streptokoková angína je zápal hltanu a mandlí způsobený streptokoky, charakteristický náhlou vysokou horečkou, bolestmi při polykání a zvětšenými krčními uzlinami. Zde chybí typická vyrážka na těle (pokud nejde o šarlatovou horečku, která má jemnou, papírovitou vyrážku). Hlavním znakem je bolest v krku, která je často tak silná, že dítě odmítá jíst a pít. Na mandlích najdete žlutobílé hnisavé ložiska.

Někdy se tyto příznaky překrývají. Dítě může mít horečku a vyrážku. V takovém případě rozhoduje lékařský pohled do krku a případně laboratorní test. Rychlý antigenní test na streptokok A dá výsledek během minut. Pokud je negativní a klinický obraz odpovídá infekčnímu erytému, antibiotika se nepředepisují.

Kdy je nutná okamžitá návštěva lékaře?

I když je infekční erytém obvykle benigní, existují situace, kdy nelze čekat. Obraťte se na odborníka, pokud:

• Dítě má horečku nad 38,5 °C, která neklesá po podání antipyretik (paracetamol, ibuprofen).
• Trpí silnými bolestmi krku, má problémy s polykáním nebo dýcháním.
• Se objeví známky dehydratace - suché rty, méně močení, pláč bez slz.
• Vyrážka je doprovázena otoky kloubů, což se u starších dětí a dospělých stává častěji a může připomínat revmatoidní artritidu.
• Dítě má chronickou krevní nemoc (např. srpkovitou anémii) nebo oslabenou imunitu. Parvovirus B19 může u těchto pacientů zastavit tvorbu červených krvinek, což je život ohrožující stav.

Podpora domácí péče a prevence šíření

Léčba infekčního erytému je symptomatická. To znamená, že pomáháme tělu bojovat s virem. Zajistěte dostatečný příjem tekutin, klidový režim a při horečce podávejte léky snižující teplotu. Vyrážka sama o sobě nesvědí, ale může být podrážděná horkou koupelí. Doporučuje se vlažný sprchový kout a měkké bavlněné prádlo.

Co se týče nakažlivosti, zde platí důležité upozornění. Pacient je nejvíce nakažlivý v prodromální fázi, tedy ještě před vznikem vyrážky, kdy má rýmu a horečku. Jakmile se objeví ty typické červené tváře, nakažlivost prudce klesá. Dítě může navštívit školku nebo školu, pokud se cítí dobře a nemá horečku. Nechte ho doma jen tehdy, pokud je slabé nebo má stále zvýšenou teplotu.

Opatrní by měli být těhotné ženy. Parvovirus B19 může projít placentou a ohrozit plod, zejména v prvním a druhém trimestru. Pokud jste v kontaktu s infikovaným dítětem a čekáte miminko, konzultujte situaci se svým gynekologem. Oni mohou sledovat vývoj plodu ultrazvukem a v případě potřeby zasáhnout.

Časté mýty o léčbě páté dětské nemoci

Na internetu koluje mnoho nepřesných informací. Jedním z největších mýtů je, že „antibiotika posílí imunitu“. To je biologicky nemožné. Antibiotika ničí bakterie, včetně těch prospěšných ve střevech, což imunitu spíše oslabuje. Užívání antibiotik při virovém infekčním erytému proto smysl nedává.

Další mýtus zní, že vyrážka musí být „proplavena“ nebo léčena mastmi. Ve skutečnosti je vyrážka projevem reakce cév na virus a sama odezní. Žádné masti ji nezrychlí ani nezlepší. Naopak, některé dráždivé látky v kosmetice mohou zarudnutí zhoršit. Nechte pokožku dýchat a chráňte ji před přímým sluncem, které vyrážku aktivuje.

Nakonec se nebojte opakování. Po překonání infekčního erytému získává člověk doživotní imunitu proti parvoviru B19. Nemoc se tedy nevrací. Stejně tak se po úspěšné léčbě streptokokové infekce nemusíte bát, že by se bakterie vrátila, pokud byla léčba provedena správně a kompletně.